Dnešní doba se vyznačuje mimo jiné i velkou měrou stresu. Většina lidí si při tomto slově vybaví podobné věci – blížící se termíny uzávěrek v práci, zkouškové období u studentů, nahromaděné pracovní úkoly a podobně. Nicméně stres je jakákoliv zátěž organismu, tudíž do tohoto pojmu lze počítat i fyzickou aktivitu. Pokud tento typ stresu není spojen s negativními jevy jako například s nemocemi, je pozitivní. Proč tedy nepoužít v boji proti negativnímu pracovnímu stres ten pozitivní, pohybový?
Jak taková „terapie“ může fungovat? Jednoduše – při pohybu se nám do krevního řečiště vyplavují endorfiny, zvané též hormony štěstí, které lidský organismus uvolňují a pomáhají odbourat negativní dopady psychického zatížení. Mezi časem ověřené metody patří obyčejný běh či chůze. Nejen, že pomocí endorfinů dokáže uklidnit stav mysli, ale zároveň fyziologickými procesy odbourává nežádoucí metabolity z těla. Navíc se organismus na pravidelnou zátěž postupně adaptuje, čímž se zvyšuje práh, přes který se stres musí dostávat.
Nejen intenzivním pohybem se ale dá stres odbourat. Existuje celá řada relaxačních technik, které když ovládnete, můžete s ním zatočit jednou pro vždy. Navíc jsou většinou vhodné pro všechny lidi. Nezáleží, jestli pracujete fyzicky nebo v kanceláři, jestli jste trénovaní nebo gaučoví povaleči. Jedním ze způsobů je naučit se správně dýchat.
Dechová cvičení vycházejí z tradic východních náboženství,
především meditace. Ta mimo jiné spočívá ve správném dýchání. Dnešní společnost, aniž bychom si to neuvědomovali, dýchá špatně. Zdravé dýchání je tzv. břišní či brániční, kdy vzduch proudí do dolní části plic. A to díky pohybům bránice. Tento způsob je nejefektivnější – čím více vzduchu v plicích, tím více v krvi a tím lépe pracují naše svaly i náš mozek. Většina z nás ale využívá tzv. dýchání horní, kdy se míst břicha při nádechu zdvihá hrudník. Tím pádem se vzduchem nenaplní celé plíce, ale jen jejich horní část, zároveň se přetěžují mezižeberní dýchací svaly.
Tím, že se aktivně soustředíte na váš dech, dojde k uvolnění mysli, což je první předpoklad k tomu, dát stresu vale.