Úplně prvotně se tyto dva druhy nebo pojmy nijak nerozlišovaly. I tapisérii se přirozeně říkalo gobelín. Kdybychom to ještě trochu více počeštili, tak nám z toho vyplyne nástěnný koberec. Je pravdou, že gobelíny byly vždy spojovány pouze s touto ozdobou stěn, za kterou nestál nikdo jiný, než slavná pařížská manufaktura, která nesla jméno po slavném barvíři Gobelinovi. Takový poutavý kousek byl tkaný speciální technikou, útkovým rypsem, provázaným v plátnové vazbě. Samozřejmě za tím stálo hodně lidské práce a snaživosti, také zručnosti. Takový koberec se vyrábí na ručním tkalcovském stavu.



Tapisérie je pro změnu trochu něco jiného, je vytvořená různými materiály a také technikami. Ale jsou za ni považovány například i ručně tkané gobelíny, ručně vázané textilie, různé aplikace, ale zároveň i vyšívané, tištěné nebo malované textilie. Pro představu jeden nádherný skvost vyjadřuje podstatu události, která má důležitý dopad v samotné historii lidstva.

Smysl a cit pro umění

Tapisérie podobně jako tato vznikaly velmi často v několika sériích, navazujících na sebe, zkrátka tematicky propojené. Dost často se s tímto uměním můžeme setkávat na zámcích nebo hradech, ale i například v reprezentativních sálech. Daly se různě dělit na náboženské, biblické, alegorické nebo světské či další. Autor do nich vkládal určitý smysl a podstatu příběhu.



V podstatě celkový obraz vypovídá o době a ději, který byl svým způsobem nějak důležitý. Okraj, který se jmenuje bordura, dodával celkovému obrazu takovou svým způsobem eleganci a ucelený prvek. Je pravdou, že Česká republika není proslavena dlouhou tradicí, až teprve na počátku 20. století vznikly první manufaktury na našem území. Konkrétně v Jindřichově Hradci a ve Valašském Meziříčí. V podstatě je dobře, že i v dnešní době funguje někdo, kdo má zkušenosti s restaurováním, popřípadě s tkaním nebo vůbec citlivým čištěním. Budoucnost těchto skvělých skvostů může takto nadále pokračovat.